Mozaika všedního dne"Jednej tak abys byl šťastný ne aby, ses šťastným jen zdál."

Vnímání detailů

Publikováno 11.04.2017 v 00:14 v kategorii Kecárnička, přečteno: 29x

Abychom viděli svět krásný,aby jsme uměli naslouchat sobě i druhým musíme se naučit vnímat detaily všedních dní.
Možná to pro spousty lidí půjde těžko protože žijeme opravdu v uspěchané době,stále žijeme za pochodu,většinu času prožije v práci a domů už se chodíme jen vyspat.Stále jen někam spěcháme,jezdíme autem,jezdíme rychle,v obchodech předbíháme ve frontě starší osoby protože ony mají přece času víc a my spěcháme,rychle vyzvednete dítě z kroužků,doma uvaříte nějakou rychlovku aby jste měla co nejméně práce a usedáte k počítači aby jste dokončila pracovní záležitosti? Znám plno lidí co takhle fungují ale nevím teda myslíte,že je to v pořádku? Žít stále v poklusu co to je? Jak tak může člověk fungovat? Ano vím,život je těžký a někdy je toho hodně ale právě proto jsem ráda ,že umím vnímat ty detaily každého dne.
Nedávno jsem se na podobné téma bavila s kamarádkou,já jsem svobodná matka pracující na plný úvazek,chlapa nehledám a jsem šťastná ,opravdu šťastná,ona je taky svobodná matka,pracující jen občas,chlapy nahání kde se dá,nikdo jí nechce,je stále nervózní. Tak jsme srovnávali jaký je mezi námi rozdíl,a došli jsme na to,že ona vůbec neumí vnímat detaily,nevšímá si krásných a zajímavých věcí kolem sebe,nebo nemá radost když se jí za den stane něco zajímavého,když někomu pomůže a tak. Ona je prostě upnutá na ten jeden jediný cíl a to je najít si chlapa a to je podle mě chyba,protože nevnímá a nevidí nic jiného kolem sebe. Zatím co já prostě nejsem upnutá na žádný cíl,né že bych žádný cíl neměla,jasně,že mám,mám plno životních cílů ale nejsem na ně tak upnutá,vím že vše chce svůj čas a zatím si užívám každý den.
Nejsem člověk ,který za něčím spěchá,nejvíc času teď prožívám v práci,kterou miluji,snažím se a jsem ráda když ve své práci vidím výsledky,je to náročné protože bych se zároveň chtěla více věnovat synovi ,ale když nejsem v práci věnuji se synovi takže věřím ,že i jemu se dostává dost lásky.Když skončím v práci dřív chodím se synem ještě na procházky i když celé dny stojím na nohou,večer si hrajeme,víkendy taky procestujeme. Hlavně i jeho učím vnímat ty detaily,jako kytičky,čmeláčky,pěkné kamínky ,zajímavé stromy,starý plot a jiné věci. Možná jsem trochu divná ale prostě mě se staré a divné věci líbí a klidně se u nich pozastavím a nespěchám,prohlídnu si je,vyfotím a jdu dál.Člověk si musí umět užívat ty obyčejné věci jako když pofukuje větřík,svítí sluníčko,a ne si na to jen stěžovat,vnímat krásné barvy květin,pomoc starým lidem s nákupem a mít s toho radost,jen to,že Vám někdo za něco poděkuje je přece krásné nebo ne? 

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?